Nemovitost, která má příběh

V samém srdci Starého Města pražského, v Jilské ulici, stojí dům, který je mnohem víc než jen architektura. Je to svědek staletí – jeho základy sahají až do 14. století, kdy patřil cisterciáckému řádu. Tehdy byl součástí gotického dvorce s rozsáhlými budovami a kaplí. Už roku 1379 se zde sešlo deset opatů, aby podpořili papeže Urbana VI. proti avignonskému vzdoropapeži Klimentovi VII. Atmosféra tehdejší doby se v jeho zdech odráží dodnes.

Od šlechty zpět k cisterciákům

Po husitských válkách, kdy cisterciácký řád zchudl, přešel dům do rukou šlechty – vlastnil jej například Aleš z Krajnic nebo Mikuláš Chudý z Lobkovic. Lobkovicové a Hasištejnští v něm zanechali svou stopu, než byl roku 1694 opět navrácen cisterciákům, tentokrát z Oseka. Ti provedli rozsáhlou raně barokní přestavbu, která určovala vzhled domu po celá další staletí.

Architektonický vývoj

Dům prošel renesančními úpravami po roce 1591, později barokní přestavbou od roku 1694, drobnějšími zásahy v 19. století a nakonec zásadní modernizací v roce 1926, kdy architekt Josef Kovařovič přistavěl nové křídlo do Vejvodovy ulice a přeměnil původní zahradu. O několik let později, v roce 1930, byla provedena úprava podkrovního patra, čímž se uzavřela stavební historie domu.
Dodnes se však zachovaly prvky původní gotiky – klenby ve sklepeních, barokní tříramenné schodiště či dekorativní štuky v kapli. Tyto detaily dávají nemovitosti neopakovatelný charakter.

Jedinečná atmosféra historického domu v moderním komfortu

Osecký dům je místem, kde se setkává bohatá historie s pohodlím současného bydlení. Zachovalé gotické klenby, fragmenty středověké kaple i barokní schodiště vytvářejí neopakovatelný rámec pro každodenní život.

Budoucí majitel zde získá nejen výjimečný prostor, ale i možnost stát se součástí příběhu, který se v těchto zdech píše už více než šest století.